den zápisu: 9.10.2008
Dílo: Noc na Karlštejně
Autor: Jaroslav Vrchlický
Nakladatelství: v Praze - Orbis
Rok vydání: 1953 /1.vydání./
Údaje o autorovy:
Vlastním jménem Emil Frída. Narodil se 17.2.1853 v Lounech, v rodině kupce. Jeho zájmy v mládí nejvíce ovlivnil jeho strýc, farář v Ovčárech u Kolína. Zde chlapec trávil svá dětská léta. Studoval na gymnáziu v Klatovech a po maturitě roku 1872 začal studovat teologii. Již v prvním semestru přestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval filozofii, historii a románské jazyky. Po třech letech studia odjel do severní Itálie jako vychovatel. Ještě před jeho odjezdem vyšla jeho prvotina, lyrická sbírka Z hlubin (1875). Roční působení v Itálii znamenalo pro Jaroslava Vrchlického prudký umělecký a myšlenkový růst, kdy si začal uvědomovat své postavení a poslání českého básníka.
Po návratu do vlasti Jaroslav Vrchlický působil krátce jako učitel. Roku 1879 se oženil s Ludmilou dcerou spisovatelky S. Podlipské (sestra Karolíny Světlé). V roce 1901 byl jmenován členem Panské sněmovny. Na počátku 90. let Vrchlický prožíval hlubokou citovou a tvůrčí krizi, která byla způsobena rozvratem manželství a z rostoucích konfliktů. V roce 1908 ho postihla mozková mrtvice, která mu znemožnila jakoukoliv intelektuální činnost. Poslední léta života strávil v Domažlicích, kde také 9.9.1912 zemřel.
Za 35 let literární práce vydal Vrchlický 270 svazků knih, převážně se jedná o básnická díla.
Velmi podstatnou součást jeho díla tvoří epika. z velkých epických skladeb např. Hilarion (1882), Mýty (1879) Nejvíce vlastní mu však byla lyrika, přestože epika zapůsobila velmi silně na své součastníky. V raném období převahuje lyrika intimní a milostná, kde Vrchlický vyjádřil touhu po plném citovém a smyslovém vyžití jedince a zároveň prahnutí po ideálu. Do tohoto žánru patří sbírky: např.- Eklogy a písně (1880), Dojmy a rozmary (1880), Poutí k Eldorádu (1882),
Vrchlický je znám také jako překladatel románské literatury – Hugo, Baudeliare, Dante Alighiery, Petrarca atd. Dále překládal zásadní díla Shakespeara, Goetha, Schillera, Whitmana…
Mnohem důležitější v jeho tvorbě jsou dramata, která začal psát v době otevření Národního divadla. Psal tragédie, činohry, veselohry a to veršem i prózou. Čerpal z antiky, z renesance, z nejstarších českých dějin a ze současnosti např. V sudu Diogenově (1883), Soud lásky (1886), Noc na Karlštejně (1884), kteý byl později roku 1973 také z filmován.
obsah díla:
Kniha se opírá o pověst (ve skutečnosti není pravdivá), že na hrad Karlštejn, vybudovaný Karlem IV, nesměla vstoupit žádná žena. Jedné noci se tam však ocitly hned dvě. První byla neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, když byl opilý, že když na Karlštejně stráví noc, může si vzít za muže císařského šenka jménem Pešek. Druhou ženou je samotná císařovna, které se po jejím manželovi císaři Karlu IV stýskalo natolik, že ignorovala zákaz a na hrad se potají vydala. Když se o císařovně dověděl arcibiskup Arnošt, rozhodl se jí pomoci a převlékl ji do oděvu šenka Peška. V tomto přestrojení měla strávit noc v předpokoji císaře. Peška Arnošt přesvědčil, aby předstíral nemoc a nevycházel vůbec ze svého pokoje. To se ale jeho nastávající Aleně nelíbilo, a proto mu dělala naschvály a bavila se s ostatními chlapy. Na zámku jsou na návštěvě také Štěpán Bavorský, který má diplomatické poslání a jeruzalémský král Petr, kterému se zákon o nepřítomnosti žen nelíbí. Oba si Aleny všimnou a pátrají po ní. Štěpán má noční slyšení u císaře a při tom si všimne, že jeho pokoj hlídá žena. Je to císařovna, převlečená za Peška, ale Štěpán si jí splete s Alenou. Petr se sní popere a císařovna mu zlomí meč. Císař však svou ženu pozná a i arcibiskup mu řekne pravdu. Císař s císařovnou se rozhodnou nenápadně odjed, ale to se jím nepodaří, protože Štěpán s Petrem vyvolají poplach a všichni na hradě hledají schované ženské. Císař již chce prozradit císařovninu přítomnost hostům, ale Arnošt doufá ve šťastnou náhodu. A tu mu skutečně purkrabí s nářkem oznámí, že je na hradě jeho neteř a že byla pážetem před císařovou ložnicí. Císařovnina čest je tak zachráněna. Štěpán zatím narazí ve strážnici na Alenu, ta s ním šermuje, ale Karel zarazí boj a vytkne vévodovi, že bojuje s dívkou. Pak na oko propouští Peška ze služby, ale vzápětí ho pasuje na rytíře a dává mu dům v Praze, aby se mohl oženit s Alenou. Zatím se císařovna stihla převléci a přišla, jako by zabloudila na hrad. Karel ji chce hned doprovodit na Karlík. Vše končí když král zruší zákaz týkající se přítomnosti žen na Karlštejně.
Hlavní postavy:
Karel IV - císař římský a král český
Alžběta - manželka Karla IV.
Arnošt z Pardubic - arcibiskup pražský
Alena - neteř pana purkrabího
Pešek Hlavně - číšník císařův
Charakteristika díla:
Veselohra o 3 třech dějstvích
Vlastní názor:
Velice zdařilé a libí se mi jak knika tak i filmové zpracování. Zachycuje krásný český hrad s krajinou v jeho okolí, příjemnou hudbu a také je ukázkou velké lásky.
Čerpáno z: internetu, knihy Noc na Karlštejně, odmaturuj z literatury
Zpracovala: Lucie Hartigová