Vánoce za dveřmi

Vánoční svátky patří k významným křesťanských svátků.

Málokdo však ví, jaký je pravý význam adventu, Božího hodu či svátku Sv. Štěpána...

Advent

pochází z latinského  adventus a znamená "příchod“. Jedná se o dobu příchodu, narození Ježíše Krista, který je chápán jako Vykupitel, Mesiáš. Adventní doba trvá čtyři týdny a je dobou postní, kdy se zpívají staročeské roráty na ranních mších.

 

 

Vrcholem jsou Vánoce, výroční křesťanské svátky na památku narození Ježíše Krista. Nahradily vlastně předkřesťanský svátek zimního slunovratu. Dne 25. prosince je slavnost Narození Páně (Boží hod vánoční), jíž předchází Štědrý den. K Vánocům patří též svátek sv. Štěpána (26. prosince - ukamenovaný kazatel, který hlásal že Kristus byl Mesiášem), neděle Boží rodiny,  slavnost Mláďátek (28. prosince - vzpomínka na děti povražděné Héródem), slavnost Panny Marie, Matky Páně (1. ledna, Nový rok), slavnost Zjevení Páně (6. ledna-  s připomínkou příchodu mudrců od východu "Tří králů" do Betléma); následuje neděle Křtu Páně, kterou Vánoce končí.

    Slavení Vánoc bylo vždy spojeno s množstvím nenáboženských zvyků magické povahy: Kdo se na Štědrý den postil, viděl zlaté prasátko. Štědrovečerní stůl byl svátečně upraven a obložen symboly hojnosti a ochrany (chléb, jablka, ořechy, med aj.). S Vánoci je spojeno vánoční jmelí. I dnes panuje tradice, že když se pod jmelím sejde chlapec a děvče, mohou se políbit.

    Křesťanské koledy se vázaly k Novému roku, respektive k Vánocům, ale většinou se přednášely na den sv. Štěpána (26. 12.). Koledování bylo původně zvykem studentů nakonec venkovské chasy. Koleda byla přáním zdaru pro příští rok. Slavení jesliček je tradicí poměrně mladou. Na českém venkově se betlémy rozšířily počátkem 19. století a rychle zdomácněly.

    Vánoční stromeček - jeden z nejhezčích a nejpoetičtějších symbolů Vánoc, velmi mladým prvkem. 1. zprávy o něm v Evropě je až z počátku 19. století. Užití stromků nebo větví však u nás mělo poměrně dlouhou tradici. Na Valašsku zavěšovali nad stůl jehličnatý stromek, jinde zdobili světnici či stůl chvojím.

    Vánoce končí v neděli, v den Křtu Páně, která následuje po slavnosti Zjevení Páně. Tou se připomíná příchod mudrců od východu (Tří králů) do Betléma. Svátek Tří králů odjakživa doprovázelo mnoho lidových zvyků. Ve střední Evropě je časté žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B, v Čechách obvykle K+M+B. Nejsou to patrně počáteční písmena jmen Tří králů: Kašpar, Melichar a Baltazar jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského „Christus mansionem benedicat“ – Kristus žehnej tomuto domu.